Útržky histórie pivovaru Braník
Nebýt vyrovnaných sudů a typických komínů, leckdo by si při pohledu na branický pivovar mohl myslet, že je to zámek. „V jedné publikaci Hašek napsal, že zná Čechy, v nichž pohled na panorama branického pivovaru vzbuzuje daleko větší vzrušení než pohled na panorama Hradčan,“ pousmál se výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
Dominanta vltavského nábřeží v Braníku přitom do roka skončí se svou původní funkcí a výroba piva se následně přesune do Staropramenu. Znamená to, že smíchovský pivovar zůstane v metropoli po více než sto letech jediným velkovýrobcem tradičního českého nápoje. Záměr sloučit výrobní provozy pražských kolosů, jakými jsou Staropramen a Braník, včera oznámila společnost Pivovary Staropramen.
Pivovar v Braníku, vyrábějící v licenci i japonské pivo Asahi, přitom není jen o vaření. Například v roce 1960 zde izolovali novou látku, která byla označena jako vitamín B15, neboli kyselina pangamová. Braník se tak stal jediným pivovarem v republice, kde z odpadních pivovarských kvasinek a podle českého patentu začal vznikat vitaminový preparát s názvem Pangamin.
Zajímavostí také je, že autorem prvního výtvarného loga Braníku byl známý český malíř Mikoláš Aleš. Jeho návrh vycházel z dobového znaku sladovníků, který jim udělil Karel IV., když doplnil původní erb postavou patrona sladovníku svatého Václava.
„Pivovar koncem 19. století založili sami sládci, kteří přicházeli o práci. V té době už totiž pozvolna mizely tradiční pivovary, kterých například jen na Karlově náměstí bylo asi šest,“ říká Veselý. Ještě kolem roku 1870 sice fungovalo v historických částech Prahy několik desítek pivovarských provozů, po vzniku nových pivovarů na Smíchově, ve Velkých Popovicích, Libni či Nuslích jich však rychle ubývalo. Technologicky moderní společnosti totiž zahlcovaly Prahu levnějším, mnohdy i kvalitnějším pivem. Propuštění pražští sládci začali stavět pivovar v roce 1899 v tehdy okrajové vsi Braníku poblíž Prahy na pravém břehu Vltavy. Doslova na zelené louce zde vznikl komplex továrních budov, o rok později byla hotová i první várka piva.
Kromě výčepního světlého ležáku se zde postupně objevil i po bavorském způsobu připravovaný tmavý čtrnáctistupňový Mnichovák, jedenáctistupňový tmavý ležák Slaďák nebo speciální piva Chantecler doré či Chantecler noir. Právě speciální piva jsou v současnosti lákadlem, kterým přitahují hosty pražské minipivovary. Aby se udržely v konkurenci, například Pivovarský dům na Novém Městě láká na ovocná čepovaná piva, U Medvídků na Národní třídě zase dozrává v dubových sudech nejsilnější české pivo.