Kultúra pitia piva sa mení

Minulost českého pivovarství je slavná, přítomnost, jak ukazují výsledky, úspěšná. Jaká bude jeho budoucnost? Nad tím jsme se zamýšleli s výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven ing. Janem Veselým.

* Jak se budou vyvíjet české pivovarství a pivovarský trh v dalších letech?
V horizontu deseti let se dá očekávat další pokračování mírného poklesu tuzemské spotřeby, který trvá již od začátku devadesátých let minulého století a který je současně nahrazován zvýšenou tuzemskou spotřebou zahraničních turistů. Když tyto dva trendy propojíme, je úroveň prakticky stabilní, pohybuje se pod hranicí 160 litrů na osobu za rok. Nicméně stále větší podíl na tom mají právě turisté. Věříme, že jejich počet i délka pobytu dále porostou.

* Výsledky exportu českého piva jsou ohromující. Jak vidíte vývoj v této oblasti?
Růst exportu bude ještě pokračovat. Ne už tak dramaticky jako v předchozích pěti letech, kdy jsme měli dvouciferné výsledky - 25, 22, 18, 14 procent! Sedm největších pivovarů od roku 2002 zvýšilo export o 50 procent a malé pivovary o 600 procent - i když z podstatně nižšího základu. V příštích letech půjde zřejmě tak o tři až pět procent nárůstu ročně, protože čísla jsou už hodně vysoká. Zatímco vloni jsme v ČR vyrobili nejvíc piva v celé historii a letos pravděpodobně dosáhneme magické hranice 20 milionů hl, v exportu lámeme historické rekordy už několik let. Dnes prakticky všechny pivovary exportují, ty zbývající tvrdí, že mají kapacity vyčerpány domácími dodávkami.

* Vraťme se k poklesu domácí spotřeby. Čím je způsoben?
Myslím, že především změnou životního stylu. Lidé obecně pijí méně alkoholu, snaží se myslet na svou budoucnost a na své zdraví. Je to i záležitost vyšší životní úrovně - když roste málo, lidé peníze projedí a propijí, když je výrazně vyšší, utrácejí za dovolenou, nakupují spotřební zboží, staví domy a byty. Dále jsou vyšší nároky na pracovní sílu, nikdo si dnes prakticky nemůže dovolit opít se během pracovní doby, uprostřed pracovního týdne. Na pracovištích se dělají i namátkové kontroly na alkohol. Důležitým faktorem je také vyšší mobilita, víc se jezdí auty. Spolu s bodovým systémem to vede k tomu, že se pití omezuje. Takový je trend v Belgii, Nizozemsku, Británii, Německu, Rakousku... Díky tedy za naši "stagnaci" spotřeby, protože ve všech tradičních evropských pivovarských zemích spotřeba klesá stejně jako u nás, ale není nahrazována zvyšující se spotřebou turistů. U nich jsou turisté už léta, a tedy nemohou tak výrazně přibývat. Proto u nás výpadek jako by ani nebyl vidět.

* Zdá se, že právě vzhledem k některým důvodům poklesu domácí spotřeby se ve skladbě výroby piva zvyšuje podíl nealkoholických piv...
Rostoucí podíl nealkoholického piva na celkové výrobě i spotřebě je a bude dalším novým trendem. Dnes dosahuje dvou procent a zcela jistě brzy stoupne na pět procent. Důvody jsou zhruba tři. Právě ony vysoké pracovní nároky, mobilita a bodový systém, ale taky to, že nealkoholické pivo už má neporovnatelně vyšší kvalitu, než tomu bylo dřív. Méně zkušení konzumenti prakticky nepoznají rozdíl od piv vyráběných běžnými technologiemi.

* To už se vlastně dostáváme ke změnám v kultuře pití piva...
Ano, to je další zásadní okruh změn, k nimž dochází. Roste a dále bude růst chuť konzumentů experimentovat, zkoušet nové značky, hledat nová piva a jiné zážitky. Obecně řečeno to má a bude mít několik dopadů.

Poroste počet restauračních minipivovarů, protože bude stoupat poptávka po speciálních, zvláštních, ochucených, filtrovaných a dalších pivech nejen u turistů, ale i mezi domácími. I když toto pivo je a musí být dražší, protože náklady na výrobu v menším množství jsou pochopitelně vyšší.
Experimentovat, toužit poznávat nové chutě bude stále více lidí, především mladých.

Budou mizet restaurace a hospody s tzv. jedním pivem. Budeme se blížit stylu, který je běžný třeba v Austrálii, Irsku, Británii, Belgii, že na čepu je několik piv, aby si lidé mohli vybírat. Hospody s jedním pivem se stanou anachronismem.

Pomalu bude stoupat domácí spotřeba v lahvích, protože lahvové pivo je levnější než čepované, ale tento trend bude opět utlumován konzumací turistů. Jsme zemí s jedním z nejvyšších podílů točeného piva v Evropě.

Bude se zvyšovat podíl žen, které pijí pivo. Už dnes je to zřetelné a začíná to být běžná věc.

Bude se zmenšovat skupina těžkých pijáků, těch, co pijí 20, 30 piv denně, až úplně vymizí. Zároveň se bude dále výrazně zvyšovat kultura pití piva, stoupne tlak na rozmanitost a estetiku sklenic, na lepší prostředí, zajímavější balení a jiné.

* Hovořil jste o 160 litrech piva na osobu ročně. Není to přece jen mnoho?
Z tohoto množství připadá zhruba 20 litrů na cizince, takže jsme v podstatě na úrovni okolních zemí. Ale daleko důležitější je, že pivovarníci si uvědomují svou odpovědnost jako výrobci alkoholického nápoje, potenciální návykové látky. Aktivně se proto snažíme bojovat proti negativním jevům. Vedle pojmu odpovědnost jsou důležité také svoboda a pravda. Suverénní občan si může svobodně vybrat, jak a co bude pít, ale my mu k tomu dáme pravdivá data. Říkáme pravdu, i když by se nám třeba nemusela hodit. Ano, ve velkém množství může být pivo škodlivé. Kvůli čtyřem procentům lidí, kteří nezvládají alkohol, není možné postihovat ostatní, protože pivo v rozumné míře má pozitivní účinky na lidský organismus. Žádné restrikce navíc nepomohou, to je vidět třeba ve skandinávských zemích. Důležitá je prevence. Proto se v souladu se směrnicemi EU zaměřujeme na ochranu mladistvých, dětí i nenarozených dětí, těžkých pijáků, řidičů a dalších skupin.