Viac pivovarov v Čechách
Stále narůstá počet obcí a měst v České republice, ve kterých se nacházejí velké pivovary a minipivovary. Zatímco v roce 2000 bylo na území 59 míst 66 pivovarů, především velkých, na konci loňského roku bylo ve 129 obcích a městech již 163 pivovarských podniků, převážně minipivovarů.
Vedení měst jde pivovarům vstříc
Trendem je moderně uvažující vedení radnic a zastupitelé, kteří chápou pivovar, ať již malý, nebo velký, jako něco, co k místu patří a dotváří jeho společenskou a kulturní identitu. Řada měst, která v minulosti o pivovary přišla, např. byly zavřeny, se snaží najít pro areály zaniklých pivovarů nové funkce, a to nejčastěji právě s požadavkem zachování pivovarské výroby v místě. S tím souvisí i obnova výroby piva, která vede k obnově často velmi zanedbaných až zchátralých objektů. Vyplývá to z průzkumu, který uspořádal Český svaz pivovarů a sladoven, a z dalších dostupných dat.
„Pivo, pivovary a obce k sobě patřily od středověku a jejich význam si právě představitelé obcí jasně uvědomovali. Stáli o všechna privilegia, která k právu vařit pivo patřila, a tato práva si bránili,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Když dnes vidíme, že si obce i jejich představitelé uvědomují proměněný potenciál pivovarů, není to překvapivé, jako spíš logické. Vždyť pivo je vyráběno pro lidi a lidé tvoří pospolitost, která souvisí s fungováním genia loci. Pivovar jej ovlivňuje dnes stejně jako ve středověku,“ míní Jan Veselý.
Pivovar jako přínos pro město
Správa obcí a měst si v mnoha případech uvědomuje, že pivovary znamenají propagaci nejen samotného pivovaru a jeho výrobků, ale že často napomáhají upevňování věhlasu místa. Znamenají příležitost zaměstnat obyvatele a přinášejí finanční prostředky formou příjmu pivovarů a daní. Pivovary jsou však zejména fenoménem, který podporuje rozvoj cestovního ruchu jak domácího, tak zahraničního. Nabízejí totiž nejen nově definované možnosti výroby a konzumace piva v jednom areálu, ale stále častěji je pivovarská činnost doprovázena výstavbou dalších zařízení vhodných pro turistiku, jako jsou kongresová centra, pivní lázně atd.
Význam mají také pivní a pivovarské akce, které jsou určeny především obyvatelům místních obcí a nabízejí kvalitní lidovou zábavu. Ročně přibývá kolem 5 až 10 obcí, které u nás pivní nebo pivovarské akce poprvé pořádají. Jejich celkový počet odhaduje ČSPS na více než 200 akcí ročně.
Tradice pivovarnictví v Česku
Pivovary především k městům v Čechách, ale i na Moravě nebo ve Slezsku, neodmyslitelně patří. Vaření piva je úzce spjato s rozvojem českých měst ve středověku. Rozvoj řemeslné výroby piva nastal od 13. století se zakládáním nových královských měst, která dostávala od panovníka mnohá privilegia. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité přidělení práva várečného (nebylo nikdy oficiálně zrušeno) a práva mílového (zrušeno v roce 1788). Teprve později tato práva získala i poddanská města od příslušné šlechty. Vaření piva bylo v tomto období častým jablkem sváru.
První zmínka o vaření piva a pivovarství u nás pochází již z roku 993. Váže se k českému světci svatému Vojtěchovi a jde v ní o to, že právě mniši v břevnovském klášteře věnují zlatavému moku větší pozornost než věřícím. Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. (1061–1092) pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088, ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva. Listina se zachovala v přepisech z 12. a 13. století. Důkaz, že pivo vařili také lidé v podhradí, najdeme v nadační listině krále Soběslava I. (1125–1140) z roku 1130, ve které se jim přikazuje platit vyšehradské kapitule desátek z přípravy piva.
Bez zajímavosti není, že v těchto týdnech dochází k obnově výroby piva ve výše jmenovaném břevnovském klášteře.